Uplynul týden od smrti finského vikinga, Miky Aholy. Pojďmě si shrnout, co všechno za svoji kariéru dokázal.
Do mistrovství světa v enduru vstoupil v roce 1993, ale skutečným kandidátem na titul se stal v roce 1997, kdy přešel do italského týmu TM. Vicemistrem světa se stal potřetí v roce 2001 na stroji VOR, poté, co ho Anders Ericsson porazil v posledním závodě o 6 setin sekundy a tím mu o jediný bod sebral titul. Mika nastřádal více výher, ale technická závada ve druhém závodě na Slovensku zapříčinila velkou bodovou ztrátu. Po dalším druhém místě v celkovém pořadí v roce 2002 a třetím místě v roce 2003 přesedl na Husqvarnu a krátce na to, roku 2006, se upsal Hondě. V tomto roce mu titul vyfoukl Samuli Aro.
Zlomový byl rok 2007, ve kterém 7x vyhrál, porazil Ara i Auberta a mohl konečně slavit titul mistra světa. Od tohoto roku byl k nezastavení a vyhrál ve všech dalších sezónách a všech třech třídách. Byl první, komu se toto povedlo. Celkově mohl slavit tedy 5 po sobě jdoucích titulů. Zůčasnil se také 14-ti šestidenní. Na osmi z nich vystoupal na stupínek nejvyšší s týmem Finska, ale také několikrát vyhrál celkové hodnocení jednotlivců.
Dne 15. 1. 2012 podlehl zraněním, která si přivodil pár týdnů před tím při tréninku ve španělské Gironě. Hovoří se o selhání ledin po operaci. Paradoxně Mika na Nový rok ohlásil, že končí s aktivním závoděním a bude se věnovat rodině.
Fotografie níže je památka, která mi po Mikovi zbyla a velice si jí vážím. Po jeho úmrtí poputuje do rámečku a na zeď.
M. Panuška
img src=
Komentáře
Poslat nový komentář